Call of Abraham (Genesis 12:1-9)

75 Custom

God is calling Abraham as an origin of new people of God, who will know true God and worship Him. These people will be founded upon trust in promises given by Lord. The whole abrahamic narrative will be about test of this trust.

God is sending Abraham out of his birth land to a completely different, unknown land and promises him perspective. Abraham trust in God and goes out…

Vocabulary

Word Meaning
וְ a
אַתָּה ty (m.)
הַ určitý člen
מִן od, z
אַבְרָם Abram
לְ k
אֶרֶץ země
הוּא on
יְהוָה Hospodin
בְּ v
אֶל k
הלךְ šel, chodil, procházel se
אֵת akuzativ
אֲשֶׁר který, co
ברך žehnat
ראה vidět
שָׁם tam
אמר říct
עשׂה učinit, udělat
שֵׁם jméno
כֹּל každý
לוֹט Lot
בֵּן syn
שָׁנָה rok
יצא vyjít
חָרָן Cháran
כְּנַעַן Kenaan
עַד dokud, až do
בנה stavěl
מִזְבֵּחַ oltář
קֶדֶם pravěk, dávný; východ; dříve
בֵּית אֵל Bét-el
נסע odtáhl, vytáhl, vydal se
מוֹלֶדֶת potomstvo
בַּיִת dům (abs.)
אָב otec
גּוֹי národ, cizí národ
גָּדוֹל veliký
גדל být veliký
היה být, nastat
בְּרָכָה požehnání
קלל být lehký, maličký; nic neznamenat; zlořečit; zlehčovat
ארר proklít
מִשְׁפָּחָה klan, čeleď, plémě
אֲדָמָה země, půda
דבר mluvil
חָמֵשׁ pět (maskulinum)
שֶׁבַע sedm (maskulinum)
לקח vzal
שָׂרַי Sáraj
אִשָּׁה žena
אָח bratr
רְכוּשׁ vlastnictví; vybavení
הֵם oni
רכשׁ nabýt jmění, vybavit se
נֶפֶשׁ duše, život
בוא přišel, přinesl
עבר minul, šel kolem, přebrodil
מָקוֹם místo
שְׁכֶם Šekem
אֵלוֹן božiště, posvátný strom
מוֹרֶה déšť; lučištník; učitel; Móre
כְּנַעֲנִי Kanaanijec; obchodník
אָז onehdy, tehdy, tenkrát

Biblical text

12:1וַיֹּ֤אמֶר יְהוָה֙ אֶל־אַבְרָ֔ם לֶךְ־לְךָ֛ מֵאַרְצְךָ֥ וּמִמּֽוֹלַדְתְּךָ֖ וּמִבֵּ֣ית אָבִ֑יךָ אֶל־הָאָ֖רֶץ אֲשֶׁ֥ר אַרְאֶֽךָּ׃2וְאֶֽעֶשְׂךָ֙ לְג֣וֹי גָּד֔וֹל וַאֲבָ֣רֶכְךָ֔ וַאֲגַדְּלָ֖ה שְׁמֶ֑ךָ וֶהְיֵ֖ה בְּרָכָֽה׃3וַאֲבָֽרֲכָה֙ מְבָ֣רְכֶ֔יךָ וּמְקַלֶּלְךָ֖ אָאֹ֑ר וְנִבְרְכ֣וּ בְךָ֔ כֹּ֖ל מִשְׁפְּחֹ֥ת הָאֲדָמָֽה׃4וַיֵּ֣לֶךְ אַבְרָ֗ם כַּאֲשֶׁ֨ר דִּבֶּ֤ר אֵלָיו֙ יְהוָ֔ה וַיֵּ֥לֶךְ אִתּ֖וֹ ל֑וֹט וְאַבְרָ֗ם בֶּן־חָמֵ֤שׁ שָׁנִים֙ וְשִׁבְעִ֣ים שָׁנָ֔ה בְּצֵאת֖וֹ מֵחָרָֽן׃5וַיִּקַּ֣ח אַבְרָם֩ אֶת־שָׂרַ֨י אִשְׁתּ֜וֹ וְאֶת־ל֣וֹט בֶּן־אָחִ֗יו וְאֶת־כָּל־רְכוּשָׁם֙ אֲשֶׁ֣ר רָכָ֔שׁוּ וְאֶת־הַנֶּ֖פֶשׁ אֲשֶׁר־עָשׂ֣וּ בְחָרָ֑ן וַיֵּצְא֗וּ לָלֶ֙כֶת֙ אַ֣רְצָה כְּנַ֔עַן וַיָּבֹ֖אוּ אַ֥רְצָה כְּנָֽעַן׃6וַיַּעֲבֹ֤ר אַבְרָם֙ בָּאָ֔רֶץ עַ֚ד מְק֣וֹם שְׁכֶ֔ם עַ֖ד אֵל֣וֹן מוֹרֶ֑ה וְהַֽכְּנַעֲנִ֖י אָ֥ז בָּאָֽרֶץ׃7וַיֵּרָ֤א יְהוָה֙ אֶל־אַבְרָ֔ם וַיֹּ֕אמֶר לְזַ֨רְעֲךָ֔ אֶתֵּ֖ן אֶת־הָאָ֣רֶץ הַזֹּ֑את וַיִּ֤בֶן שָׁם֙ מִזְבֵּ֔חַ לַיהוָ֖ה הַנִּרְאֶ֥ה אֵלָֽיו׃8וַיַּעְתֵּ֨ק מִשָּׁ֜ם הָהָ֗רָה מִקֶּ֛דֶם לְבֵֽית־אֵ֖ל וַיֵּ֣ט אָהֳלֹ֑ה בֵּֽית־אֵ֤ל מִיָּם֙ וְהָעַ֣י מִקֶּ֔דֶם וַיִּֽבֶן־שָׁ֤ם מִזְבֵּ֙חַ֙ לַֽיהוָ֔ה וַיִּקְרָ֖א בְּשֵׁ֥ם יְהוָֽה׃9וַיִּסַּ֣ע אַבְרָ֔ם הָל֥וֹךְ וְנָס֖וֹעַ הַנֶּֽגְבָּה׃ פ